Den

Tento článek pojednává o časové jednotce. O egyptském faraonovi pojednává článek den (faraon). Den (mn. č. dni, dny, dnové) je jednotka času, jejíž přesný význam závisí na kontextu.

Obecně

Den je doba mezi východem a západem Slunce, ohraničená soumrakem. Středověcí komputisté někdy nazývali takovýto den dies usualis nebo artificialis. Celý den (tedy světlý den a noc) byl ve středověku nazýván dies integer nebo také dies naturalis, v církevním právu pak dies legitimus.

Historie dělení dne

Okamžik půlnoci (stejně jako okamžik poledne) je pouze teoretický, byl stanoven až v novověku v důsledku rozvoje vědy. V minulosti byl rytmus dne určován světlem a tmou. den se dělil na horae inaequales („hodiny nestejnoměrné“). Den (v užším slova smyslu) byl rozdělen na 12 hodin, ...

Hranice dne

Pro většinu denních zvířat i člověka přirozený den začíná východem a končí západem Slunce. Dnešní lidé se svými kulturními normami a vědeckými znalostmi tyto přirozené přírodní hranice dne v několika různých pojetích dne opustili. V dnešní době počítáme den od půlnoci ...

Astronomický význam

Jako den se označuje doba jednoho otočení planety Země kolem své osy. Rozlišuje se tzv. hvězdný den, kdy se otočení sleduje relativně vůči hvězdnému pozadí a sluneční den, kdy se otočení sleduje relativně vůči Slunci. Jelikož se Země současně s otáčením kolem své osy pohybuje ...

Občanský význam

Jako den se označuje období 24 hodin mezi dvěma půlnocemi místního času, tzn. od 0:00 do 23:59. Takový den má právě 86 400 sekund, v případě přidání přestupné sekundy 86 401 s (teoreticky je možné též přestupnou sekundu ubrat, tzn. den o 86 399 s, ale taková ...

Faraonovi

Tento článek pojednává o staroegyptském panovníkovi. Další významy jsou uvedeny v článku Faraon (rozcestník). „Per aa“ v hieroglyfech Panovník Niuserre ve společnosti bohyně Vadžety a boha Anupa obdarovávajícího jej symboly života, 5. dynastie Faraon je titul ...

Den (faraon)

Den Vedimev, Usafais (řecky) Doba vlády 2939/ 2889–2892/ 2842 př. n. l. Trůnní jméno Sepati Horovo jméno Jméno obou paní Chastj Zlatý Hor Manželka (y) Šešemetka, (?) Semat, (?) Serethor, (?) bezejmenná (=? Batirytes)...

Soumrakem

Stylizovaná kombinace družicových snímků ukazující ustupující "osvětlenou" oblast Evropy Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem Slunce. Ranní soumrak se nazývá svítání. Při soumraku je Slunce pod obzorem, osvětluje však horní vrstvy atmosféry ...

Půlnoci

Půlnoc neboli polovina noci je okamžik, ve kterém Slunce leží nejdále od zenitu. V pásu mezi polárními kruhy se Slunce v tento okamžik nachází pod horizontem, proto není vidět. Opakem půlnoci je poledne. Vzhledem k pohybu Země kolem Slunce není doba mezi jednotlivými půlnocemi konstantní, ...

Poledne

Poledne je 12:00 hod. místního času. V obecném smyslu je to doba okolo 12:00 hod, kdy zaměstnanci v mnoha zemích mají obvykle přestávku na oběd. Poledne fakticky rozděluje kalendářní den na dvě stejné poloviny, jež se nazývají půldny. Opakem poledne je půlnoc.Sluneční poledne Sluneční, ...

Novověku

Kolumbus v Novém světě. Touto událostí započal novověk Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech, a to od konce středověku, tedy přibližně od 16. století, resp. od pol. 17. století, pokud se období od pol. 16. století do pol. 17. století považuje ...

Babylónu

Tento článek pojednává o starověkém městě. Další významy jsou uvedeny v článku Babylón (rozcestník). Plán starověkého Babylonu Babylón neboli Brána boží (z akkad. Bab-ilu), bez diakritiky Babylon, řecky Βαβυλών, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel (znamená ...

Juliánského kalendáře

Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Tento kalendář byl reformou starořímského kalendáře a byl koncipován jako sluneční kalendář. Juliánský kalendář respektoval větší část římských zvyklostí (jako je počet dní jednotlivých ...

Planety

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés - „tulák“) nebo oběžnice ve sluneční soustavě je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické ...

Země

Tento článek pojednává o planetě. Další významy jsou uvedeny v článku Země (rozcestník). Země Pohled na modrou planetu. Snímek pořízený z Apolla 17 během cesty na Měsíc, 7. listopadu 1972. Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000, 0) Velká poloosa 149 597 887 km ...

Místního času

Mapa časových pásem k březnu 2010 Časové pásmo je ta část Země, která používá stejný standardní čas. Původně používali lidé sluneční čas, který má ovšem tu nevýhodu, že se liší od místa k místu. S rozvojem dopravy a komunikace byla tato nevýhoda stále výraznější, ...

Přestupné sekundy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace, Hledání Přestupná sekunda je jednosekundová oprava nepravidelně aplikovaná v systému měření času UTC. Jejím cílem je udržovat systém UTC synchronní s nepravidelnou rotací Země. Přestupná sekunda nemá nic společného s ...

Slunce

Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V. patřící do třídy svítivosti V. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálená ...

Bibli

Gutenbergova Bible Bible (z řec. τὰ βιβλíα ta biblia knihy, svitky) je soubor knih, které křesťanství považuje za posvátné a inspirované Bohem. Bible je označována též jako Písmo svaté (lat. Scriptura sacra nebo Scriptura sancta) nebo krátce jen Písmo, některé církve jej ...

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz